Hudební festival Pražské jaro letos nabídne ve spolupráci s Českými centry čtyři koncerty zdarma on-line! Festival klasické hudby slavnostně otevře Smetanova Má vlast na, která zazní v podání souboru Collegium 1704 a dirigenta Václava Lukse.
Hudební festival Pražské jaro budete moc sledovat na našem Facebooku.
Program:
Bedřich Smetana: Má vlast
12. května 2021, 20:00
Interpreti: Collegium 1704
Dirigent: Václav Luks
Smetanova Má vlast na zahajovacím koncertu Pražského jara 2021 zazní v podání souboru Collegium 1704 a dirigenta Václava Lukse. Původně ohlášení interpreti Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a dirigent Vladimir Jurowski byli nuceni svou účast odvolat, neboť v Německu aktuálně platná nařízení upravující práci orchestrů jim neumožní nazkoušet toto dílo. „Dnešní pohnutá doba přeje odvážným řešením. Proto jsme se rozhodli vsadit na Václava Lukse a jeho Collegium 1704, kteří patří nejenom k české špičce, ale stali se jedním z nejrespektovanějších souborů svého druhu v Evropě. Svou cestu ostatně započali před téměř dvěma dekádami právě na Pražském jaru,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. „Vždy jsme dbali o to, aby zahajovací koncert Pražského jara vedle respektu k tradici přinášel také moment znovuobjevování, překvapení. Jsou to nové interpretace, nová chápání díla současnými hudebníky, které dílo udržují naživu a činí jeho uvádění relevantním i ve 21. století,“ uzavírá Bělor.
„Při přístupu k tomuto Smetanovu ikonickému dílu je třeba vzít v úvahu nejen historický kontext vzniku jednotlivých částí cyklu, ale také jeho pozoruhodnou interpretační tradici. Vždyť již při poslechu první nahrávky Mé vlasti za řízení Václava Talicha z roku 1929 si uvědomíme, jak radikálně se proměnila interpretace romantického repertoáru za posledních sto let a jak pestrá paleta hudebních výrazových prostředků a barev upadla za poměrně krátkou dobu v zapomnění. Naše provedení nebude muzeální rekonstrukcí. Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce,“ zdůrazňuje Luks.
„Provést Mou vlast na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století je neobvyklá výzva,“ říká dirigent Václav Luks. Nebude se jednat o první uvedení Mé vlasti orchestrem historických nástrojů – na zahajovacím koncertu Pražského jara roku 1996 tak učinili London Classical Players s dirigentem sirem Rogerem Norringtonem. „Vyvolalo to tehdy poměrně velký rozruch,“ uvádí dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Od té doby se povědomí naší veřejnosti o historicky poučené interpretaci výrazně posunulo a domácí scéna staré hudby neuvěřitelně rozvinula. Stejně tak aktivity Collegia 1704 a Václava Lukse posledních let svědčí o tom, že zdaleka nepatří jen mezi přední interprety hudby Jana Dismase Zelenky a dalších barokních autorů, na kterých se původně vyprofilovali, ale že svůj záběr rozšiřují i o repertoár 19. století.“
Na křídlech tance
20. května 2021, 20:00
Program:
George Enescu: Rumunská rapsodie č. 1 A dur op. 11
Camille Saint-Saëns: Introdukce a Rondo capriccioso op. 28 Igor
Stravinskij: Pták Ohnivák, suita z baletu (verze 1945)
Interpreti:
Symfonický orchestr hl.m.
Prahy FOK Ion Marin – dirigent
Dalibor Karvay – housle
Dalibora Karvaye bude doprovázet Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK pod taktovkou Iona Marina, umělce patřícího k několika málo současným dirigentům, jimž se podařilo dostat se na absolutní vrchol jak v oblasti operní, tak symfonické hudby. Pravidelný host Metropolitní opery v New Yorku, italské La Scaly či Bavorské státní opery zároveň pravidelně koncertuje s předními evropskými tělesy, jako je Berlínská filharmonie,
Petrohradská filharmonie, Gewandhausorchester Leipzig, London Symphony Orchestra či Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od sezóny 2014/2015 je stálým hostujícím dirigentem Hamburských symfoniků, rezidenčního orchestru ikonické Elbphilharmonie.Mezi umělce, s nimiž se v minulosti setkal na pódiu, patří třeba Maxim Vengerov, Gidon Kremer, Hélène Grimaud či Martha Argerich, s níž například v roce 2007 uvedl v sále Berlínské filharmonie Klavírní koncert G dur Maurice Ravela. Berliner Morgenpost tehdy napsal: „Nikdo si to nenechal ujít. V jejím podání dílo získalo podobu hudebního pomníku intimního charakteru: nezapomenutelné. Ion Marin stál po jejím boku na pódiu Berlínských filharmoniků přesvědčivě a s pochopením.“Marinova diskografie zahrnuje více než 40 titulů, za něž v minulosti obdržel francouzské ocenění Diapason d’Or, německou Preis der deutschen Schallplattenkritik a celkem třikrát byl nominován na Grammy. V roce 2012 obdržel prestižní Echo Klassik Award. V témže roce v rodném Rumunsku založil projekt Cantus Mundi, zaměřený na hudební vzdělávání a integraci sociálně znevýhodněných a handicapovaných dětí.Dramaturgie večera má ale i další rozměr, jak prozrazuje sám Ion Marin. „Má inspiraci v jednom z důležitých prvků české hudební tradice – zpracovávání folklorních prvků,“ uvádí. „Od bohatství Lalových témat, která později inspirovala Čajkovského k napsání jeho Houslového koncertu, k Enescově inovativnímu zpracování městského folkloru v mistrovském symfonickém díle. Původní verze Stravinského Ptáka Ohniváka zase odvážně čerpá z harmonického i rytmického bohatství ruské lidové hudby,“ vysvětluje. „Jako obvykle, výběr děl spojuje hudební hledání s emocionálním bohatstvím, které jako umělci chceme sdílet s publikem. Spolu s Rayem Chenem se na tuto hudební cestu moc těšíme,“ uzavírá Marin.
Debut Pražského jara
26. května 2021, 20:00
Program:
Witold Lutosławski: Malá suita
Robert Schumann: Koncert pro violoncello a orchestr a moll op. 129
Jean Sibelius: En saga
Antonín Dvořák: Píseň bohatýrská op. 111
Interpreti
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
František Macek - dirigent
Johannes Moser - violoncello
Debutový koncert je pro každého interpreta výzvou, zvlášť pokud se ocitá před domácím publikem. František Macek patří k nejtalentovanějším mladým českým dirigentům. Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku. „Tyto zkušenosti zúročí v pestrém programu, kombinujícím hudbu Antonína Dvořáka a Roberta Schumanna s u nás méně známými, ale působivými díly Jeana Sibelia a klasika polské hudby Witolda Lutosławského,“ říká dramaturg Josef Třeštík.
„Věřím, že se Macek díky debutovému koncertu etabluje u českých orchestrů a svou energií a intenzitou, s jakou se každému dílu věnuje, si získá i pražské publikum.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším českým orchestrům současnosti. Od sezóny 2018/19 zastává post šéfdirigenta a uměleckého ředitele německý dirigent Alexander Liebreich.
Za posledních několik let orchestr spolupracoval s předními českými i zahraničními dirigenty (Tomáš Netopil, Jakub Hrůša, Stephan Asbury, John Axelrod, Ion Marin, Michał Nesterowicz nebo Wayne Marshall) a sólisty (Krystian Zimerman, Alban Gerhardt, Steven Isserlis, Christian Lindberg, Renée Fleming či Jonas Kaufmann). SOČR pravidelně objednává a uvádí skladby předních českých skladatelů současnosti, jako jsou Pavel Zemek Novák, Jan Ryant Dřízal, Miroslav Srnka nebo Jiří Kadeřábek. Z bohaté nahrávací činnosti SOČRu v nedávných letech vzešly významné počiny jako janáčkovská trilogie s dirigentem Tomášem Netopilem, první kompletní nahrávka osmi symfonií Miloslava Kabeláče či záznam všech klavírních koncertů Bohuslava Martinů.
3. června 2021, 20:00 Závěrečný koncert
Program
Gustav Mahler: Co mi vyprávějí květiny na louce, 2. věta Symfonie č. 3 v instrumentaci Benjamina Brittena
Benjamin Britten: Les Illuminations op. 18 pro vyšší hlas a smyčcový orchestr
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 6 F dur op. 68 "Pastorální"
Interpreti
Česká filharmonie
Mark Wigglesworth - dirigent