Výstava Rytmy a algoritmy, kterou připravila kurátorka Štěpánka Bieleszová z Muzea umění Olomouc, se zaměřuje na ukázky volné tvorby několika generací autorek ze střední Evropy, které se věnují práci s linií. Zdánlivě jednoduchá, prostá a elementární linie, čára, škrábanec či dotek hrotu tužky nebo pera se v jejich uměleckém podání stávají nástrojem, který je schopen, podobně jako v geometrii, vytvářet samostatný, svébytný a nezávislý prostor. Ať už jej chápeme jako objem, prostor obklopující pomyslný střed nebo naopak jako virtuální či mentální vymezení životního rámce se všemi emocionálními strastmi.
Důležité je také sledování inspiračních zdrojů a podnětů, jež ústí u každé autorky do zcela odlišného výrazu. Zdrojovými momenty jsou moderní vážná hudba, monotónnost každodenní modlitby, sezonně se opakující přírodní rytmy či pohyby nebo generované kódy vedoucí k vytvoření nezaměnitelných uměleckých děl, která neverbálně, ale za to velmi příjemným vizuálním jazykem, promlouvají k současnému divákovi a nabízejí mu útočiště nebo doslova únikový prostor z každodenní reality.
Výběr prací je zaměřen na tvorbu pěti významných olomouckých autorek – Dagmar Havlíčkové, Inge Koskové, Miriam Macků, Eleonory Pražákové, Mileny Valuškové, Lenky Kučerové a Radky Žákové – v kontextu středoevropské umělecké scény. Ta je zde zastoupena také autorkami ze Slovenska, Klárou Bočkayovou a Kvetoslavou Fulierovou.
Výstavu v košickém Muzeu Vojtěcha Löfflera bude možno zhlédnout od 17. 9. do 31. 10.
